Škola

Píše se rok 1888 a začíná se psát i historie zdejší školy. Škola ve Slušovicích se má rozšířit a tam v té době docházely na vyučování i děti z Březové. 8.června 1888 požádala obec Březová o vyloučení ze školního obvodu Slušovice a následně 30. června 1888 je rozhodnuto zemskou školní radou ve prospěch obce a nařízeno vystavět novou jednotřídní školu. Jako nejvhodnější pozemek pro stavbu je určeno místo, kde stál domek č. 6 i s pozemkem, který byl pro tento účel zbourán.

Na jaře roku 1890, přesněji 9. dubna, je slavnostně položen základní kámen a započata stavba. Do podzimu téhož roku je budova školy postavena. Ke slavnostnímu vysvěcení školy dochází 30. srpna 1891 a první školní rok zahajuje 15. září 1891 tehdejší první správce školy Matyáš Hajný. Každoročně tak začínají usedat do školních lavic žáci. Docházka dětí v této době je složitá a poznamenaná nutností pomáhat doma na hospodářstvích. Přesto se třídy plní žactvem. Tak plynou poklidně roky školní, střídají se žáci i učitelé.

Přichází však rok 1914, kdy do klidného života školního zasahuje I. světová válka , dosavadní učitel Petr nastupuje vojenskou službu a na jeho místo je jmenován Bohuslav Slačálek Začínají tak těžké čtyři roky války. 16. září 1918, ještě za zvuku děl, je zahájen školní rok, který s sebou přináší již první náznak v lepší budoucnost. 29. října 1918 byla již na Březovou přinesena zpráva, že dne 28. října 1918 byl vyhlášen samostatný Československý stát. Hned je přinesen a zavěšen na věži zvon, který byl na začátku války uschován. Škola začíná psát nové dějiny s radostnou vírou v lepší budoucnost. Všichni se pomalu vzpamatovávají z válečných let, vojáci se vrací domů a škola žije dál svými školními dny, provázenými radostí i starostí. 1. září 1937 je správou zdejší školy pověřen Emil Vosmanský spolu s učitelkou Tomšovou, která je o rok později nahrazena učitelkou Kvapilovou. Nikdo zatím netuší, že 23.září 1938 bude prezidentem republiky vyhlášena všeobecná mobilizace, která zasáhne i do chodu školy. Učitel Vosmanský musí narukovat a jeho práci tak zastává učitelka Kvapilová. Nastávají pro naši zemi válečná léta, ve škole se střídají učitelé a všichni prožívají znovu hrůzy války, která zasahuje i do školství, Němci vydávají svá nařízení. Dny plné nejistoty a hrůz války končí v Březové 5. května 1945 osvobozením. Ještě ani v tento den se však ve škole nevyučuje, neboť během války zde byla ubytována vojska nejprve maďarská a pak německá. Během války byl vězněn v koncentračním táboře, kde taky umírá, učitel Vlad. Christián. Řídící učitel Vosmanský byl několikrát za války udán na gestapu a vyslýchán. 9. května 1945 končí definitivně II. světová válka. První snahou po osvobození je dát školu co nejrychleji do pořádku, začít vyučovat a doplnit tak mezery ve vědomostech hlavně z let 1944-1945, kdy byla škola uzavřena.

Poválečná léta jsou charakterizována úbytkem žáků vzhledem k osidlování pohraničí. Navzdory všem poválečným útrapám se život ve škole vrací do normálních kolejí a léta běží dál. Roku 1952, po 15. letech působení na zdejší škole, končí ředitel Vosmanský, který školu vždy držel mezi nejlepšími školami na venkově. 1. září 1952 se stává novým ředitelem na škole V. Nesvadba. Škola je organizována jako dvoutřídní. V roce 1957 začíná učit na zdejší škole Bronislava Koutná, později provdána Gajdošíková. 8. července 1963 umírá ředitel Nesvadba. Nový školní rok již zahajuju nově jmenovaná ředitelka Božena Šišiková, která společně s učitelkou B. Gajdošíkovou vyučuje ve dvou třídách až do roku 1970, kdy na místo B. Gajdošíkové nastupuje A. Garguláková. Školní život plyne poklidným tokem léta dál.

V roce 1974 je uvolněn školní byt, dosud využíván ředitelkou B. Šiškovou, a jeho přestavbou vznikají prostory pro mateřskou školu.
1. prosince 1975 je otevřena mateřská škola za vedení ředitelky M. Ordeltové. Škola tímto získává i školní jídelnu.
Rokem 1976 končí svou 13. letou činnost na naší malé škole ředitelka B.Šišková a odchází na zasloužený odpočinek. S novým školním rokem přichází nová ředitelka M.Machalíčková, která zde působí až do roku 1991. I přes menší počty žáků ve třídách se naše škola snaží přežít pod vedením L. Čočkové do roku 1997.

Následující školní roky 1998-2000 patří škola pod ředitelství Slušovic, vyučuje se stále v obou třídách a bojuje se s malým počtem žáků. V roce 2000 přebírá ředitelství opět L.Čočková polečně se školou ve Veselé. Začínají probíhat přípravy ke stému výročí založení školy a ještě nikdo netuší, že tím započala poslední etapa existence zdejší vesnické školy, která se ve výchově a předávání vědomostí vždy stavěla na přední místa mezi ostatními vesnickými školami.

Pomalu se přiblížil školní rok 2002-2003. Ve škole je otevřena pouze jedna třída se dvěmi ročníky, kde vyučuje D. Vágnerová celkem 13 žáků. Neodvratitelně se blíží konec školního roku a s ním se navždy uzavírají třídy zdejší školy, je ukončena kapitola školních dějin v obci Březová. Ještě dnes nejeden z nás vzpomene na léta prožitá v lavicích zdejší školy, zavzpomíná na školní začátky, kdy coby prvňáček je učiteli trpělivě zasvěcován do tajů čtení a psaní a v neposlední řadě i na všechny lumpárny, které se coby děti navyváděly. Při pohledu na školní předzahrádku se každému vybaví první začátky v pěstování zeleniny a květin, které byly vždy neodmyslitelnou součástí školního vyučování.

Budova školy neosiřela, i nadále zní dětským smíchem.Ten se ozývá z mateřské školy, která dnes využívá jednu třídu bývalé školy pro své potřeby. Svou činnost v mateřské škole letošním rokem končí ředitelka M. Ordeltová, která za dobu působení v naší školičce vychovala několik generací našich nejmenších občánků. Přejme naší škole dostatek malých dětí, které budou prožívat předškolní léta v mateřské škole stejně, jako jsme my prožívali ta školní.