(knihu začal psát v roce 1928 pan František Hrazdira)
Koncen 19. a začátkem 20. století se většina obyvatel živí polním hospodářstvím. Poloha polí je velmi výhodná, leží na mírných stráních obrácených proti slunci a kvalita půdy je mnohem lepší než v okolních vesnicích. Majitelé jsou velmi přičinliví a věnují obdělávání polí velkou péči. Jen luk je málo a ty nejlepší patří k Novým Dvorům. V této době je v obci: 1 kovář, 1 hostinský, 1 mlynář, 1 malíř, 1 krejčí, 2 obchodníci. Mnoho je zedníků, kteří v letních měsících chodili za prací až do Budapešti, zatím co jejich ženy obstarávaly všechny domící i polní práce. Je zde i několik obchodníků s dobytkem. V zimě se obyvatelé zaměstnávali pletením slaměnců a prošíváním podešví na papuče. Denním jídlem bývaly zemáky s kyselicí nebo omáčkou. Káva bývala jen v největší svátky. V tomto čase nebývalo veselo. Zábavy bývaly jen na hody, v masopustě a při svatbách. Hrálo se na cimbál, harfu a housle. Tančívaly se tance točené, drobené, žabské a mazurky. Kroj byl jednoduchý, ženy chodívaly v marinkách, byly to krátké kabátky jen po pás. Muži chodívali v bílých halenkách a modrých župicích. Z iniciativy správce školy, pana Hajného, byl v roce 1900 založen hasičský sbor. Z dřívějších starostů je zde vzpomenuto pana Antonína Klemše č. 20 a Floriana Horáka č. 53. Za prvního se značně omezily pitky z obecního příjmu a za druhého byla postavena silnice z Březové ke Slušovskému kříži. Nejstarší rodiny byly: Michálkova, Daňkova, Skybova, Macíkova, Trunkátova, Albrechtova.
Vypsal Jaroslav Šmakal